Wii Sports Resort

Wii Sports Resort

První hra Wii Sports byla součástí původního balení samotné konzole Wii a dodnes zůstala synonymem pro tuto platformu i nový způsob ovládání her za pomoci intuitivních pohybů. Po všech těch napodobeninách od ostatních vývojářů by jej oficiální pokračování mělo díky novému způsobu ovládání konečně překonat. Sportovní aktivity jsou tentokrát o něco exotičtější, jelikož jsou zasazeny na tropický ostrov a užijete si tedy spíše volnější sportovní aktivity. Půvabné prostředí tropického ostrova hře prospělo, například všudypřítomná mořská hladina vypadá v pohybu moc pěkně. Jinak je to ovšem ta samá hra co minule, s jednoduše ztvárněnými figurkami (pochopitelně máte možnost hrát se svojí Mii karikaturou).

Jako první jsem zkusil nejpomalejší ze tří doposud zveřejněných disciplín, kterou bylo házení létajícím talířem (frisbee). Paradoxně se ukázalo, že díky absolutní přesnosti senzoru je právě tato disciplína nejsložitější – stačilo držet talíř jen trochu ve špatném úhlu, aby při letu nabral nevhodnou rotaci a nedoletěl na zamýšlený cíl. Natáčení talíře v ruce před samotným hodem mne na několik vteřin zarazilo, jelikož na absolutně přesnou, jemnou a okamžitou odezvu pohybu ruky jsem opravdu zatím nebyl zvyklý. V samotné minihře aportuje váš talíř roztomilý pejsek, který dá svým chováním a zvuky náležitě najevo, co si o kvalitě vašeho hodu na cíl (znázorněný terčem na zemi) myslí. Je to hodně roztomilá disciplína, ale jen pro jednoho.

Naprosto perfektní pro nekonečné adrenalinové duely ve dvou je šerm – ostrou katanou můžete v tréninkovém režimu porcovat kmeny, zatímco při souboji proti lidskému oponentovi budete používat tréninkové hole. Ovladač přitom držíte vertikálně a nejlépe oběma rukama, jako skutečný meč. Zkušební porcování dřeva bylo dalším okamžikem, kdy jsem si dokonale uvědomil stoprocentní citlivost nového senzoru. Seknout jsem mohl jakkoliv, kdekoliv, libovolnou rychlostí nebo silou. Slušný fyzikální model se zároveň staral o to, aby kusy dřeva náležitě opadávaly, lámaly se a kácely se po sobě navzájem. V bitvě ve dvou jsem se stylově pustil do asijské PR manažerky, která byla v místnosti se mnou.

Výpady se provádí klasicky pohybem ruky, nicméně při krytí je potřeba navíc stisknout tlačítko B, aby vaše postavička správně natočila holi, kterou zároveň musíte napřáhnout do vhodné blokující polohy. Nebudu zastírat že po dvou nerozhodných kolech jsem ve třetím pohrál a protivník mě potupně svrhnul z vyvýšeného bojiště do vody. Přesto mě tahle disciplína bavila zdaleka nejvíc a nemůžu se dočkat, až si ji budu moct pořádně natrénovat s přáteli. Dojem z bleskurychlé a přesné odezvy povyšuje akční zážitek (i jeho náročnost na přesnost a odhad) z tohoto simulátoru šermu hodně vysoko nad relativně podobnou boxerskou disciplínu v původní Wii Sports.